Zdroj: FR Dream' Up
Překlad: Addy pro www.tokio-hotel-articles.blog.cz
Kopirovat se zdrojem!
____________________________________________
Jak by si popsal tvůj život rockové hvězdy?
První věc, která mi přijde na mysl je jako hurikán složený ze vzrušení, radosti a stresu. Být na jevišti, setkat se s fanoušky nebo hrát v televizních shows, Všechny tyhle události přinášejí velkou porci adrenalinu. Žiju život jako na rychlé dálnici...a užívám si ho plnou intenzitou každou sekundu.
Jaké výsady máš ve svém životě nejvíce rád?
Mezinárodní úspěch Tokio Hotel mi dovoluje cestovat po světě. Včera v Itálii, dnes ve Francii, zítra v Rusku... jdu z objevů do objevů. Je to fascinující část mé práce.
A jakému omezení by ses rád vyhnul?
Tokio Hotel je můj důvod žít. Do skupiny dávám všechno. Takže můj osobní život skoro neexistuje. Momenty strávené s mými lidmi jsou každý den víc a víc vzácnější.
Je lehké žít se slávou?
Úspěch Tokio Hotel byl tak náhlý. Nikdo nečekal takové vřelé uvítání. Z jednoho dne na druhý jsme byli všude v časopisech. Pak jsem objevil ten strašný mechanismus bulvárů...tak hodně lží, pověr, falešných fotek objevujících se v tisku. Teď přiznávám, že prvních šest měsíců byla příšerná doba. To mi zabralo trochu času, abych si na to všechno zvykl.
Dařilo se ti ty zvěsti odbývat?
Jednou jsem procházel rebelskou fází a fází "Chci všechno zničit", nakonec jsem pochopil, že tu nebylo tolik bodů, jak bojovat proti těmto lhářům a to bylo neúčinné i říkat pravdu, protože hned, co bylo popření odmítnuto, přišla nová fáma a vyvolala skandál....Nakonec vím, že vyvarovat se klepům byla ta nejlepší zbraň, jak se udržet před trápením. Teď to vím.
Ztrácíš dokonce kontrolu před paparazzi?
Jsem dost šťastný, že jsem obklopený velmi odrazujícími bodyguardy. (smích)! A nikdo mě neobtěžoval...zatím. Ale když by se jeden z nich zkusil přiblížit ke mně trochu blíž, nejsem si jistý, jestli budu schopný udržet můj klid. Mohl bych skončit, tak, že bych se s ním porval.
Kdyby si mohl být normální osoba na jeden víkend, co bys dělal?
Vzal bych celou moji rodinu a mé přátele a spolu bychom šli do města. Mohli bychom si dát oběd na terase restaurace na místě, kde by byli lidé takoví, že bych mohl ocenit pohodlí anonymity... Pak by jsme šli do kina a pak do zábavního parku. Taky bych rád jel do New Yorku. Rád bych objevil tohle magické město.
Jaká je nejdůležitější stránka tvého charakteru?
Jsem velmi nezávislá osoba. Když jsem byl malý kluk, všechno jsem si dělal vlastním způsobem, bez toho, aniž bych se někoho ptal. Vždycky jsem stál o samostatnost. Vydělávat život, zajistit si budoucnost, starat se o sebe...vždycky jsem žil touto filosofií.
Dáváš rychle svou důvěru?
Život, který žiju, mi nedovolí budovat silné vztahy. Vždycky potřebujete trochu času uvědomit si, jaký druh člověka před vámi stojí a když nikdy nezůstanu na místě více než tři dny, nemám čas zjistit, jestli lidem, které potkám, můžu věřit nebo ne. Takže můžu na jedné ruce spočítat lidi, kterým opravdu věřím.
Komu říkáš malá tajemství?
Dvě osoby ví o mně všechno: Tom, moje dvojče a Andreas, můj nejlepší kamarád. Mám sympatie a respekt k hodně lidem jako dobří přátelé nebo některé profesionální vztahy, ale vždycky si udržuju určitý odstup.
Když jsi zamilovaný, máš tendenci skrývat své pocity?
No, záleží na situaci...Když se zamiluju do dívky, u které si myslím, že mám nulové šance, nic neřeknu. Pořád mám svou hrdost. (úsměv). Ale když jsou pocity vzájemné, otevřu své srdce bez omezení. Nebojím se říct "Miluju tě".
Jaký jsi druh milence?
Jsem laskavý, vášnivý, chtivý a taky neuvěřitelně romantický. Když jsem zamilovaný, je to vždycky v souladu. Potřebuju být vedle mojí lásky každou sekundu, cítit ji vedle mě, sdílet s ní všechno. Naneštěstí jsem tuhle radost neprožíval 2 roky.
Jaký je tvůj hlavní sváděcí klad?
Jsem velmi otevřená osoba, vždycky se bavím s lidmi velmi spontánním způsobem, bez manýrů. Tenhle přirozený kontakt lidi vždycky potěší.
Jaká je tvá technika k získání toho, co chceš?
Když se o něco opravdu zajímám, je to velmi jednoduché: Jenom myslím a mluvím o tom, co chci, dokud to nedostanu. (smích). Trochu jako dítě, chovám se sladce a hezky, abych lidem lichotil. Funguje to jako kouzlo!
Někdy musíš dostat pár "ne"...
Jsem opravdu tvrdohlavý, když dostanu "ne", umím dny a dny naléhat v naději vyhovění. Někdy přiznávám, že dostanu přesvědčivé odmítnutí...a pak jsem rozmrzelý a v příšerné náladě...(úsměv).
Jaká je ta nejhorší rada, co jsi kdy dostal?
Je jich hodně. Pamatuju si jednoho z mých přátel, se kterým jsem nakupoval. Podařilo se mu přesvědčit mě, abych si koupil bundu, kterou shledával "fantastickou". Ta bunda byla ve skutečnosti levná slupka, jako odporná barevná paruka...nevím, co to v ten den do mě přišlo, byl jsem pravděpodobně uprostřed mé teenagerské krize a chyběla mi orientace....(smích)
Dospívání....jaká vzpomínky na něj máš?
No, v průběhu puberty mezi pupínkami a fyzickými změnami se necítíte moc dobře. Pamatuju si, že můj styl byl legrační, moje oblečení škaredé, moje vlasy katastrofa a moje milostné zkušenosti byly pohroma. Dospívání je fáze, kdy vypadáte podle sebe a zkoušíte hodně věcí, dokud opravdu nenajdete sebe.
V 17, už jsi z toho venku?
Život se skupinou mě přímo dostal do světa dospělých. Musel jsem řešit problémy bez pomoci rodičů a musel jsem čelit neobvyklým reakcím pro kluka v mém věku. Bez toho, aniž bych si všiml, jsem opustil svět dospívání trochu dříve. Nicméně to mě nedrží od dělání dost žertovných věcí a někdy se chovat jako opravdové dítě.
O jakých žertovných věcech mluvíš?
Malé každodenní věci...příliš žertovné, abych vám je řekl...nerad bych zmátl ostatní. Tom, Gustav a Georg by mi nikdy neodpustili, kdybych pár věcí prozradil (mrknutí)...













