close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Interview s francúzskym ONE na Maledivách

29. února 2008 v 11:30 | nonna
přeložila Evelyn pro http://kaulitz-twins-4ever.blog.cz
____________________________________________________________
Rok 2007 byl velmi plný. Která událost vás v kariéře nejvíc ohromila?
Bill: Je jich tu tolik. Koncert v červenci v Paříži, přímo pod Eiffelovkou byl pro mě opravdu silný zážitek. Hrát před půl milionem lidí bylo šílené a vzrušující najednou. Nevím, jestli si toho fanoušci všimnuli, ale toho dne, jsem se na podiu necítil dobře.
Tom: Trochu souhlasím s Billem. Je to zvláštní, ale poprvé uznávám jeho odpověď na otázku. Pro mě dost zapůsobil zase první koncert v Izraeli. Nečekal jsem, že v tak malé zemi poznáme tolik fanoušků. Jak jsme zjistili, tak někteří fanoušci se i zranili. Bylo to velmi působivé. Je těžké vybrat určitý moment. Tenhle rok byl plný našich šílených snů.
Která pomluva vás během toho roku nejvíc otrávila?
Tom: Pomluva, že Bill na svých 18.narozeninách napsal na internet, že je gay, po tom co se opil. To nás rozesmálo k smrti! I když jsme opravdu měli na narozeniny víno, z toho co vím, Bill nic takového neřekl. Nebo o tom alespoň nevím. Hey brácho, neskrýváš přede mnou něco? Říkají, že jsi napsal o narozeninách, že jsi gay....Nejzábavnější na tom je, že nikdo z nás nemá žádný osobní profil.
Bill: Tahle pomluva opravdu každého rozesmála. Ale já jsem ten, který musel odpovídat na otázky novinářů. A to na druhou stranu nebylo tak zábavné.
Co vás nejvíc rozesměje?
Bill: Vždycky se spolu smějeme po koncertech. Tak dáváme pryč všechen ten stres. Když jsme unavení, můžeme strávit i hodiny tím, že se smějeme hloupým vtipům a blbostem.
Tom: Nevím proč, ale jsou to většinou Georgovy vtipy. Když nám začne vyprávět svoje příběhy s holkami, tak se tomu musíme smát.
Brečeli jste v roce 2007? A jestli ano, tak proč?
Bill: Brečeli, možná asi ne, ale mít slzy v očích, to ano! Ale jen slzy radosti, během koncertu nebo když dostáváme dopisy. Někdy jsem brečel vztekem. To bylo, když jsme museli zrušit dva koncerty ve Francii na posledním turné, protože jsem byl bez hlasu. To mi šly až slzy do očí. Byl to hrozný moment. A přísahám, že jsem to neřekl jenom proto, že ONE je francouzský časopis.
Kdybyste mohli žít jeden den z roku 2007 znova, který by to byl?
Tom: Řekl bych, že den, kdy vyšlo album Zimmer 483 a okamžitě se dostalo do prvních míst. Velmi jsme se jeho vydání obávali a naprosto jsme skákali radostí, když jsme jeho umístění zjistili. Samozřejmě, že jsme uspořádali párty. Je to jeden ze dnů, které bych rád zažil znova.
Najednou Tom promluví na svého bratra: "Hey, když mluvíme o párty, můžeš mi Bille podat pití?" Potom, když si Tom uvědomí, že to bylo asi dost slyšet, tak to vyjasnil: "Je to jen pomerančový džus. Nemyslete si, že se pod palmami opíjíme. To není náš styl" Ale zpátky k interview.
A co se holek týče, byl rok 2007 dobrým rokem?
Tom: Počkejte, musím přemýšlet...Ne, ve skutečnosti, je nemožné to říct. Nehodlám to počítat. Bille nemáš kalkulačku na mobilu?
Bill: Jsi naprosto šílený.
Tom: Takže to mám, spočítal jsem to v hlavě. Měl jsem 483 dívek, které se mi v roce 2007 dostaly pod kalhoty. To jsem plánoval na začátku roku, podle názvu alba. Šokovalo vás to?
Kdybyste měli možnost vybrat jedno slovo, které by se hodilo na rok 2007, které by to bylo?
Bill: Úžasné!
Tom: Nemožné dát to do jednoho slova!
A jaký nejlepší dárek jste v tom roce dostali?
Bill: Bez ostýchání, řekl bych, že to bylo vítání fanoušků po Evropě a taky ve Francii, kde se cítíme jako doma, když přijdeme.
Tom: To je suchý. Abych byl upřímný, tak nejkrásnější dárky, který jsem dostával, byly od holek. Chcete některý nakreslit?
Jak vidíte rok 2008? Je tu něco, na co opravdu čekáte?
Bill: Hlavně budeme na turné přes celou Evropu. To bude skvělý! Znova uvidíme naše francouzské fanoušky a právě se teď tady na Maledivách na to připravuji, jsem už netrpělivý až budu znova na podiu.
Tom: Naše největší výzva je asi hraní v Parc des Princes 20.června. Je to mystické a velmi perfektní místo, protože tam vystupovalo málo interpretů. Budeme první z Německa, kteří tam budou hrát, takže vám můžu říct, že už tu je nějaký ten tlak. Je to pro nás něco velkého a doufám, že všichni naši fanoušci tam s námi na to budou. Po Parc des Princes, když to půjde dobře, tak to uděláme znova, protože nevidím nic jiného, co bychom zvládli líp.
Bill: Nemluv hlouposti! I po Parc des Princes budeme mít mnoho jiných možností. Tam to neskončí. Nepiješ moc pomerančového džusu?
Co se stane, když vás fanoušci zklamou a stadion nebude tak plný, jak jste doufali?
Tom: Nemáte na výběr jinou otázku? Jestli na nás chcete dávat nátlak, tak Maledivy neopustíme. Je nám tu dobře. Slunce, pláže, pomerančový džus...nepotřebuji víc ke štěstí. Ah ano, zapomněl jsem na jednu věc. Nejsou tu žádné holky na tomhle ostrově! Nebo jsem je alespoň nenašel. Když nad tím přemýšlím, tak to není normální. Moje světoznámé kouzlo nefunguje v tropech?
Bill: Myslím, že Tom má úpal. Když mluvíme o Parc des Princes, tak je tu pořád riziko, že nebude stadion plný. Ale nás to nezajímá. Nezáleží, co se stane, i když nebude vyprodáno, budeme se snažit, jak to je možné, jako vždycky. Tom mě zase řekne, že to je suchá odpověď, ale to je mi jedno.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.