přeložila Evelyn pro http://kaulitz-twins-4ever.blog.cz z www.aceshowbiz.com
__________________________________________________________________
Nejpozdější teen šílenství a možné budoucí rock ikony, Tokio Hotel se s námi sešli a odpovídali na naše otázky, které můžou být poznamenány jejich fanoušky. Kromě mluvení o jejich plánech v tomhle roce, německá kapela taky sdílí nějaké osobní příběhy z jejich turné a jak zvládají fanynky, včetně kytaristy Toma Kaulitze, který by chtěl mít kontakt s "krásnými slečnami" v Americe.
Bubeník Gustav Schäfer a basista Georg Listing taky sdělují, jaká muzika je jejich oblíbená plus odhalují proč nikdo z nich nemůže mít jednoho oblíbence. Zpěvák Bill Kaulitz bohužel nebyl přítomen na tohle interview, protože se dostává z operace hlasivek a to bylo taky to první, na co jsme se ptali.
ASB: Vy jste zrušili svoje turné, poněvadž Bill ztratil hlas když vystupoval ve Francii?
Tom: Ano, bohužel Bill ztratil hlas při show v Marseille. Dalšího dne jel za specialistou v Berlíně. Nejdřív musel odpočívat a potom se na něj znova doktoři podívali a bylo jasné, že Bill musí na operaci hlasivek. Je už v pořádku! Nesmí mluvit a smát se po deset dní! A to je pro něj opravdu těžké, protože normálně mluví pořád. Teď všechno píše do sešitu - takhle teď komunikuje. Jakmile těch deset dní skončí, tak musí podstupovat rehabilitaci hlasu. Doktor je velmi spokojený s léčením a je pozitivní naděje, že Bill bude mít stejný hlas. Bill je velmi rád, že už to má za sebou. Těší se, až se vrátí na podium a bude vystupovat!
ASB: Co Tome, Georgu a Gustave děláte ve volném čase?
Georg: Trávíme čas s našimi přáteli a rodinami a odpočíváme.
Tom: Jsem po celou dobu s Billem a podporuji ho. A samozřejmě, že děláme všechnu práci, kterou můžeme dělat bez něj.
ASB: Kdy odhadujete nejbližší návrat na podium jako náhradu za tamty termíny?
Tom: Jsme velmi šťastní, že jsme již odsouhlasili hodně letních festivalů po celé Evropě a začíná to v červnu. Taky se přemýšlí o bližších termínech. Není pochyb: Jakmile Bill bude moct, bude znova skákat po podiu a my se všichni těšíme na naše fanoušky. Byli tak skvělí i přes ty zrušené koncerty. Ukázali nám tolik podpory a lásky, že jim opravdu chceme poděkovat a vrátit se k nim brzy.
ASB: Nyní "Scream" zasáhnul většinu světa a brzy zasáhne i Ameriku, co od amerických fanoušků očekáváte?
Gustav: Naprosto jsme vyváděli, když jsme zjistili, že album je na šestém místě v Kanadě!
Tom: Yeah, to je opravdu úžasné. Nemůžeme tomu vlastně ani uvěřit. Nebylo to očekávané. Jenom doufáme, že fanoušci se dokážou spojit s naší muzikou a texty, že to ucítí. Já osobně doufám, že budu moct strávit více času se všemi těmi krásnými slečnami, které jsme tam potkali poprvé.
ASB: Shledáváte publikum v Americe stejně hlasitým jako u vás doma?
Tom: Oh ano! Vždycky říkáme, že by to byla noční můra hrát před publikem, které jenom tleská a nekřičí. Milujeme to. Naši fanoušci jsou velmi energetičtí, velmi intenzivní - jsou to ti nejlepší fanoušci na světě. A opravdu jsme byli nadšeni, když jsme zjistili, že fanoušci z Ameriky ukazují stejnou energii. Milovali jsme to a těšíme se, až se vrátíme.
ASB: Přemýšleli jste o spolupráci s jinou americkou kapelou? Se kterou?
Tom: Ještě jsme nic takového neudělali. Ale jak se říká - nikdy neříkej nikdy. Ale nic není ještě plánovaný.
ASB: Jak si najdete čas psát uprostřed turné?
Georg: Psaní je přicházející proces. Vždycky si najdeme čas si sednout s nástroji i v tourbusu.
Tom: Přesně. Někdy mám nápad já a zahraji ho Georgovi. Nebo jdu k Billovi a zeptám se ho, co si myslí nebo, když má k tomu nápad s texty. Nebo Bill napíše text a my uděláme muziku. Bill ale píše pořád mimochodem. Vždycky má u sebe kus papíru a tužku, kdyby dostal nápad. Měli byste se podívat do jeho sešitu, píše tam pořád, dokonce i teď. Není žádná možnost, jak toho kluka zastavit.
ASB: Jaké si myslíte, že bude další album, německé nebo anglické?
Tom: No, Bill pořád píše německy. Je to náš rodný jazyk a jazyk, kde může nejlíp ukázat své city. A upřímně naše angličtina je pořád špatná. Ale s anglicky mluvící přítelkyní by to mohlo být lepší, písně by se napsali německy a potom přeložili do angličtiny.
ASB: Vyhráli jste prestižní ceny jako World Music Awards a MTV Europe Music Awards v 2006 a 2007, máte nějaké další v očekávání po obdržení takových velkých?
Tom: Upřímně o tom tolik nepřemýšlíme. Ale je skvělé vyhrát cenu.
Georg: Hlavně ty, pro které hlasují fanoušci.
Tom: Ano, protože potom je to takový krásný. Ale není to tak, že si sedneme a myslíme o ceně, kterou příště vyhrajeme. Všechno, co se nám zatím stalo je víc, než jsme očekávali. Obdržení World Music Award, být nominováni na MTV Europe Music Award se všemi těmi velkými a skvělými interprety, kteří tu jsou pořád, sdílet s nimi podium v tu noc a nakonec tu cenu vyhrát - nikdo z nás si tohle nedokázal představit před pár lety, když jsme si sedli do naší zkušebny v Magdeburgu a snili o nahrávací smlouvě. Všechno, co jsme vždycky chtěli, bylo hrát živě před lidmi a ukazovat jim naši muziku. Všechno, co se stalo až dodnes již přešlo naše sny. A někdy to opravdu vypadá i nereálně.
ASB: Tokio Hotel už odehráli hodně koncertů, máte nějaký speciální chvíli z nějakého?
Tom: Je opravdu těžké vybrat něco, protože jsme hráli hodně úžasných koncertů a show. Vždycky se tu něco děje a je to opravdu skvělé, jako například na jedné show lidi házeli baterky na Georga. Vlastně to miluje, takže se nebojte to dál používat.
Georg: Ah!
Tom: Vždycky tu jsou plakáty, které nás rozesmívají během show - jen si přeji, aby tu bylo víc přání pro Georga.
Georg: Ah! Vlastně jsem rád, že nemám plakáty jako "Tome, ošukej se!".
Tom: Oh, no ták. Bylo to ve Francii a ta holka to napsala německy. Všichni jsme věděli, že chtěla říct: "Tome, ošukej mě!" a jsem si jistý, že se modlíš o takový plakát každou noc. ale abych se vrátil k vaší otázce, hraní v Paříži před Eiffelovkou před více jak půl milionem lidi, to byl nezapomenutelný zážitek.
Všichni: Ano!
Tom: Hrát tři Evropská turné je nezapomenutelný. A mít šanci jet do Kanady a Států a hrát tam, zjistit, že všechna show tam jsou vyprodaná - to je stále nepopsatelný a něco, co se nedá zapomenout. To se německé kapele nestává často, víte.
ASB: Don't Jump video ukazuje Billův charakter v tom, že chce skočit ze střechy, máte vy sami nápady na videa?
Tom: Ano, vždycky se zúčastňujeme, když jde o naše videa. Vždycky máme nápady v hlavě, už když se písně píšou a potom se o ně podělíme s naším režisérem.
ASB: Někdy jsme zvědavý, kteří muzikanti ve vašem městě a mezinárodní lize vás hudebně inspirovali?
Tom: Víte, Magdeburg, to malé město odkud jsme, není opravdu známé jako město skvělých kapel.
Georg: No, to teda vůbec. A opravdu to není místo, kde jsou producenti a nahrávací společnosti a hledali tam talenty, aby s nimi podepsali smlouvu.
Tom: Yeah, my jsme měli velké štěstí. Ale nikdy nás nikdo neovlivnil v našem hudebním vkusu - nikdy jsme se neshodli na JEDNOM interpretovi nebo kapele. Já hlavně poslouchám německý hip-hop. Bill miluje Nenu a Coldplay, Kean, Green Day a Placebo - záleží na jeho náladě.
Gustav: Já mám rád Foo Fighters a Metallicu.
Georg: Hodně poslouchám poslední album od Jimmy Eat World a pořád jsem velký fanoušek Oasis.
Tom: Vždycky jsme chtěli vytvořit vlastní hudbu, dělat si svoje. Naše muzika je to, na čem se všichni shodneme. A přišlo to normálně jednou, když jsme hráli ve zkušebně.
ASB: Poslední, ale ne méně důležité, jako reprezentanti mladých interpretů, máte nějaká moudrá slova, které chcete sdílet se svými fanoušky?
Tom: Bohužel se ptáte těch špatných lidí! Nesnášíme lidi, kteří nám mají říkat věci, které máme dělat a jak má vše jít. Myslíme si, že každý si musí dělat vlastní věci, aby našel vlastní cestu a dělal vlastní rozhodnutí. To jsme vždycky dělali. Měli vlastní nápady, chtěli jsme si dělat věci po svém. Lidi vám toho můžou říct hodně a může to být pokaždé jiné. Takže, kdybychom měli dát radu, tak by to bylo - dělejte si vlastní věci a jestli jste muzikant, hrajte jak nejvíc můžete.










